V naší běžné středoevropské kuchyni je běžně obsaženo okolo 60 % skrytých tuků a to nejčastěji v mase, uzenářských či lahůdkářských potravinách a většina z nich je živočišného původu a mají tedy vyšší obsah nasycených mastných kyselin. Zastoupeny zde mohou být i ztužené tuky, které nejsou zdraví prospěšné, protože obsahují trans mastné kyseliny.

Myslet bychom ale měli i na příjem tuků ze sladkých potravin. Jedná se zejména o čokoládu a nejrůznější cukrářské výrobky a další sladkosti, zejména pak oplatky s náplní či polevou. U některých osob se čas od času objevuje neodolatelná chuť na sladké, často se s ní můžeme setkat u některých obézních lidí, u osob depresivních nebo neurotických, a nebo také u žen s premenstruačním syndromem. Často je to dané tím, že dochází k poruše tvorby serotoninu, který slouží k přenosu nervového vzruchu a výrazně ovlivňuje psychiku. Lidé, kteří mají poruchu tvorby serotoninu, často trpí neodolatelnou chutí na sladké. Při příjmu sladkostí totiž dochází k vyššímu vylučování aminokyseliny tryptofanu, ze kterého se pak v mozku tvoří serotonin. A pokud neodoláme čokoládě, tak zde je další efekt – čokoláda obsahuje kakaový extrakt, který obsahuje ještě další látky, které též pomáhají zvýšit hladinu tryptofanu. Není tedy divu, že v zátěžových situacích má řada z nás potřebu čokolády. Vždy je ale potřeba myslet na staré známé: „Všeho s mírou.“.